Vaření piva na Břeclavsku má dlouholetou tradici. Z materiálů, které jsem měl k dispozici, vyplývá, že v roce 1297 udělil Václav ll. obci Podivín městské právo a existuje padělaná listina z téhož roku, kde je uděleno mílové právo, takže se lze domnívat, že právo vařit pivo dostal Podivín / Kostel / nejpozději do roku 1360. Nejstarší zmínka o pivovaru na Břeclavsku pochází z roku 1414 a je věnována pivovaru Břeclav /Lundenburg / ( viz : "Stručná historie pivovaru Břeclav." ), ale na etiketách pivovaru Břeclav  je  uveden rok  založení 1522. Další doklad je hned z roku 1526  o pivovaru v Podivíně . V roce 1559 je zpráva o pivovaru v Nosislavi, který byl zničen při třicetileté válce. ( zde nutno podotknout, že Nosislav k bývalému okresu Břeclav střídavě patřila   i nepatřila ) Další informace o pivovarech jsou z roku 1574, kdy se mělo vařit pivo v pivovaru v  Mikulově /Niklasberg /, Vlasaticích a Vranovicích. 1577 - 1930 se tvořila historie pivovaru v Dolních Věstonicích (Unter Wisternitz). V roce 1578 byl v provozu pivovar v Drnholci, v 16 století bez konkrétního letopočtu existovaly pivovary v Lednici, a Pouzdřanech. V roce 1617 byl vlastníkem pivovaru v Bořeticích Zdeněk Žampach z Potštejna. O pivovaru ve Velkých Němčicích se píše v roce 1619. Ve Velkých Pavlovicích byl pivovar v roce 1691 a zanikl v roce 1843. Je známo že v roce 1638 se pěstoval chmel u žabčického dvora a v roce 1691 zanikl pivovar v Kobylí. Další zmínky jsou z roku 1724 o pivovaru Nové Mlýny, 1725 o pivovaru v Poštorné a 1786 o pivovaru v obci Diváky. Nezpochybnitelný soupis majetku z roku 1843 říká, že na Břeclavsku se nachází 5 pivovarů - Břeclav, Diváky, Dolní Věstonice, Drnholec a Klobouky a také jedna sladovna – Velké Němčice.

Podle sběratelských stránek pivety.com byl prvním vlastníkem břeclavského pivovaru Jan Skála z Hradiště. O jeho následovnících informuje stránka VLASTNÍCI A MAJITELÉ  PIVOVARU BŘECLAV . První zděný pivovar byl pravděpodobně postaven kolem roku 1560 v prostoru, kde se nyní nachází  sladovna. Více informací naleznete v PODROBNÉ HISTORII PIVOVARU. Z břeclavského měsíčníku Radnice mám k dispozici článek s názvem STRUČNÁ HISTORIE PIVOVARU BŘECLAV. Pivo nejsou jen pivovary, ale také sladovny. Na okrese jich bylo poměrně dost, ( na  to že jsme kraj spíše vinařský ) nyní zde však není ani jedna. Nejbližší je sladovna pivovaru BERNARD a.s. v  Rajhradě a další sladovna společnosti DRINKS UNION a.s.  v prostorách bývalého pivovaru Jarošov v Uherském Hradišti. Informace o historii břeclavských sladoven získáte Z D E : Původní Lichtenštejnský pivovar měla v letech 1853 – 1910 v nájmu firma Hoffmann a Bittner zaměstnávající přibližně 25 dělníků. V roce 1901 byl dosavadní pivovar přeměněn ve sladovnu, vedle níž byl vybudován nový pivovar. Místní správu od roku 1910 zajišťovalo ředitelství Lichtenštejnského velkostatku  ve Valticích v čele s ředitelem Karlem Šillerem.  Pivovar vedl  Rudolf Čížek / V letech 1905 - 1910 působil jako ředitel Schelberlova pivovaru  v Brně - Elvertova ul. / Velmi zajímavé informace o Rudolfu Čížku nám přináší "odborný list" Pivovarský obzor  č.5 ze dne 1.3.1926. Rudolf Čížek přivedl 11. českých pracovníků mezi kterými přišel i úředník Vítězslav Pryč, který se po smrti Rudolfa Čížka / * 1875 - 19.1.1926 / stal v r. 1926 ředitelem akciového pivovaru a kdy za jeho vedení získalo břeclavské  pivo zlaté medaile a první ceny na Dunajském veletrhu v Bratislavě r. 1931. a kdy jeho zásluhou došlo k velkému růstu podniku a silnému postavení nejen na Moravě, ale zavedl i rozsáhlý export na Slovensko. V těchto letech zde došlo k rozšíření výroby piva na dvojnásobek předchozí produkce (zhruba na 40 000 hl. ) což vedlo k nárůstu pracovníků – pivovar se sladovnou  zaměstnával 54 dělníky a 14 úředníků. V.Pryč byl předsedou mnoha "českých" spolků. Velmi významně přispíval na charitní záležitosti a zasloužil se o rozšíření českého povědomí v Břeclavi. Jen málo lidí před 2 sv. válkou investovalo tolik peněz a hlavně energie na pomoc druhým. V roce 1938 byl násilně vystěhován nacisty z Břeclavi, jelikož byl příliš velký a silný vlastenec. Poznámka pro historiky: Vítězslav Pryč byl otcem Marie Kelemenové, která otevřela v roce 1930 se svým manželem řeznictví a hostinec „U Kelemenů“, později hostinec „HANAČKA“  a právě V.Pryč jim ručil při živnosti.

Po obsazení Československa (1938) v závodě pracovali 62 zaměstnanci, z nichž bylo 10 úředníků.V těchto válečných letech se zde vařilo kolem 50 000 hl piva ročně.Po znárodnění v roce 1948 až do roku 1950 přetrvávala národní správa v čele s Albínem Procházkou. Prvním ředitelem se stal Josef Komenda, který byl koncem roku 1951 vystřídán Jaroslavem Černým. Po "sametové revoluci" a nástupu tržního hospodářství se pivovar začal dobře prosazovat na českém i slovenském trhu.